Do takového člověka se zamilujete snadno, je citlivý, ohleduplný a dává přednost ostatním před svým egem. Jak se ale ve vztahu s někým podobným chovat?
Mají v sobě horu empatie, ale nestarají se potom o sebe, ztrácejí energii a jejich schopnost do kohokoliv se vcítit je přímo až vyčerpávající. Cíl je jediný, nepředělávat člověka jako takového o 180 stupňů, ale spíš naučit jej, aby také někdy myslel i na svoje štěstí…
Nálady se mění – a někdy dost prudce, podle toho, v jakém okolí se empati zrovna nacházejí. Může to být způsobeno nejen osobním kontaktem, ale třeba i komentáři nad profilovou fotkou na seznamce, online prostor je stejně „nakažlivý“ jako běžná realita. Někdy přecházejí tyhle změny nálad až do fyzické bolesti, silně empatičtí lidé cítí utrpení jiných, i kdyby to bylo třeba v nějakém filmu. Silná únava a nesnášenlivost k jakýmkoliv drbům, empati druhé nesoudí a naopak – snaží se o pískání roviny, když si vypůjčíme žargon sportovních rozhodčích. Zažívají to, co jiní v jejich okolí, doslova na vlastní kůži. Je to ale tvrdý nápor na duši, který se pak bohužel promítá i do osobních vztahů…
Na rovinu – empati chtějí lásku, potřebují ji k životu, ale je to s nimi možná složitější než s kýmkoliv jiným. Je to s nimi hodně podobné jako se silnými introverty, ačkoliv cítí niternou potřebu vztahu a snaží se mu pak věnovat na maximum, potřebují i čas, který budou věnovat sobě – prostě proto, aby si dobili energii a mohli i nadále fungovat v tomto světě.

Před empatem nic neschováte, neukryje se mu žádná závažná myšlenka, neustále bude klást otázky, se kterými se nakonec dostane k pravdě. Nesnažte se ho proto balamutit, lhát mu, neříkat pravdu nebo mu rovnou svým chováním vědomě ubližovat – poznal by to dříve, než vůbec čekáte. Je opravdu až mimořádně citlivý a dokáže se zabývat vašimi problémy, aniž by měl kdy čas na ty svoje. Ale lži, ty opravdu tolerovat nebude. Má mimořádně bohatý emoční svět, který se nemusí vždycky projevovat navenek.
[widget_multi_dating:64]
Ve vztahu s mimořádně empatickým člověkem se nevyhnete zevrubnému rozebírání svých pocitů. Tahle analýza ale může být povznášející, objevit sebe sama je přece pro život opravdu důležité, jak ve dvaceti, tak třeba i ve čtyřiceti. A jaký ještě empat bude? Může se u něj projevit třeba i nějaké nadání pro umění?
Empatický člověk chce dotyky, chce verbální stimulaci – tedy povídat si, mazlit se a podobně – o něco více než jiní. Jindy zase potřebuje poměrně dost času na to, aby se uklidnil a „dal zase do pohody“. Takže, sečteno a podtrženo, vztahy s empaty jsou složité, ale na druhou stranu vám mohou opravdu hodně dát – takové zkušenosti jsou k nezaplacení. Milovat empata je vždycky trochu nevyzpytatelné, nevíte, kam přesně se dostanete a rozhodně se nedívejte společně na horory nebo TV zpravodajství plné násilí a krve. Je to praktické, protože by pak mohl jen těžko v klidu usínat…

Pocitová otevřenost, život s člověkem, co je na první pohled tak trochu mimo běžnou realitu. Svět je hlavně o objevování nových věcí a obohacení duše – tady se vám obojího dostane v míře větší než vrchovaté. Nebojte se nových prožitků, protože jen tak může duše růst, i kdyby to někdy bylo trochu zvláštní.
Naslouchat tomu, co řeknou maminka s babičkou, je mnohdy velmi užitečné, i když se časy mění a dnešní společnost je na první pohled úplně jiná, než jaká byla poválečná generace nebo společnost žijící v období tzv. normalizace.
Jak se vlastně rozhodnout, když milujete oba partnery a nenapadá vás žádný plán, jak tuto ožehavou situaci vyřešit?