Milou a skromnou dívku s vysokým věnem, zn. „Upřímně“. Kde se vzaly první seznamovací inzeráty?

Sňatky bývaly alespoň v majetnějších kruzích předem domluvené a k jejich uzavření se přistupovalo po předchozí zralé úvaze založené na racionálním úsudku. Někteří mládenci se vůbec neostýchali třídit nevěsty podle předpokládaného věna či schopností vést domácnost. Výjimkou nebyli ani požadavky na tělesnou krásu a svěží dech. Hrály i v minulosti při hledání partnera roli seznamovací inzeráty? Jak velký měly vliv?

První seznamovací inzerát spatřil světlo světa již koncem 17. století

Na první pohled se seznamovací inzeráty zdají být záležitostí veskrze moderní. Nic ale nemůže být dále od pravdy. První inzerát podaný za účelem nalezení partnerky se objevil již v létě roku 1695 ve městě Houghton na severovýchodě Anglie. Přesně 30letý gentleman v něm veřejnost ubezpečuje, že disponuje velkým majetkem a ke sňatku hledá podobně zajištěnou dámu, která dostane věnem alespoň 3 000 liber. O tom, že si rodiče bohatých dobře zajištěných slečen nenechali utéct tuto skvělou partii nemůže být pochyb. Odvážný mladík tak měl jistě z čeho vybírat.

Úplně první vydaný seznamovací inzerát Zdroj: novinky.cz

Otázkou však zůstává, zda se pozitivní odezvy dočkal i jistý anglický gentleman, který o pár desítek let později hledal dobře vychovanou dámu s věnem minimálně 5 000 liber, se zdravými údy a větry, ani tlustou, ani hubenou, se zdravými zuby, čistou pletí a sladkým dechem. Vzhledem k situaci ve zdravotní péči v polovině 18. století hledal tento diamant přinejmenším dlouhou dobu, pokud jej vůbec někdy nalezl.

Tento muž přidal k inzerátu i fotografii, dámy tak věděly, co je čeká. Zdroj: www.doyouremember.com

Rodiče v akci

V období několika předcházejících staletí bylo zcela běžné, že se ke sňatkům svých potomků vyjadřovali rodiče. O tom, že jejich hlas měl silnou váhu svědčí i celá řada více či méně šťastných manželství, která byla domluvena již při narození dětí. Všem rodičům se ale tento husarský kousek nepovedl, a tak byli nuceni své svobodné a dobře zajištěné dítky nabízet v novinách. Jeden z takto laděných inzerátů nabízí mladého muže, kterému otec při vstupu do manželství věnuje 1 000 liber. Samozřejmě se starostliví rodiče nemohli nepochlubit řádným vychováním a dokonale gentlemanským chováním svého potomka, které je samozřejmě především jejich zásluhou.

Inzerát podaný ženou se objevil až o více než 100 let později

Ženy měly situaci s hledáním partnera prostřednictvím inzerátů poněkud ztíženu společenskými konvencemi. Ještě na konci 19. století bylo hledání partnera dámou téměř nemyslitelné. Čekalo by ji totiž veřejné zostuzení a lidé by ji považovali za ženu lehčích mravů. První ženou, která však i přes toto společenské klima sebrala odvahu byla jakási Elsa, jejíž inzerát vyšel v britském časopise Observer již v roce 1797. Tato mladá dáma v něm poukazuje na svůj půvabný zevnějšek, dobrou výchovu a ušlechtilost, které jí však dosud nepomohly nalézt vhodného muže. Proto hledá touto slibnou cestou pohledného a slušně vychovaného přítele. Dlouho po vydání inzerátu se spekulovalo, zda Elsa nakonec nebyla přece jen muž, který si vystřelil z tehdejší prudérnosti. Jedno je však jisté. O necelých 100 let později se již dámy své inzeráty podávat neostýchaly. A tak například poslušná dcera chorobných rodičů vlastnících prosperující mlýn v ceně 8 000 zlatých sháněla prostřednictvím tisku mladého mlynáře, který by mlýn převzal a provozoval a jen tak mimochodem přinesl do začátku alespoň 2 000 zlatek věna. O lásku této dívence zřejmě příliš nešlo.

Hledá se majetný a pracovitý ženich. Zdroj: cs.wikipedia.org

Ani české země nezůstaly pozadu

S ohledem na historická fakta se dá tvrdit, že kolébkou seznamování přes inzerát byla Anglie. V průběhu 18. století v této zemi vycházelo až 20tisíc seznamovacích inzerátů denně. Příslušníci jiných národů ale v tomto ohledu také nezaháleli. Jak to vypadalo u nás a kdy se vlastně v českých periodicích objevil první seznamovací inzerát? Budete se divit, ale stalo se tak již na jaře roku 1794. Tehdy se v Poštovských novinách osmělil mladík, jenž hledal dívku dobrého vychování, která nemá tvář poznamenanou neštovicemi, dokáže se spokojit pouze s jednou služkou a dokáže být dobrou hospodyní, která netouží příliš po módě a společnosti. To by se i z pohledu dnešních žen dalo ještě akceptovat. Přímo k jádru věci však šel jistý český mladíček, který prostřednictvím výhodné partie hodlal přijít i k práci a prostřednictvím tiskovin informoval široké okolí, že by se rád oženil s dívkou či mladou vdovou, která by mu svým vlivem byla schopna dopomoci k místu ve Škodových závodech v Plzni. O to, zda uspěl či ne se již historie nezmiňuje.

Další manželky či spíše majetku chtivý muž tentokrát z Volyně. Zdroj: www.kultura-volyne.cz

První český pradědeček současných inzertních novin

Bezprostředně po vzniku samostatného Československa v roce 1918 spatřil světlo světa časopis Štěstěna, který sám sebe označoval jako „služebníka zájmů inteligence českoslovanské“. Kromě seznamovacích inzerátů v něm však vycházela i celá řada reklam. Na počátku 20. století u nás začal vycházet i První československý sňatkový zpravodaj, periodikum speciálně zaměřené na záležitosti týkající se nalezení vhodného partnera. V něm bylo možno nalézt mimo jiné inzerát, ve kterém nabízel svobodný majitel továrny sňatek dívce do 25let, která by mu pomohla věnem ve výši alespoň 250tisíc korun splatit hypotéku. Takto přímočaré odhalení svých záměrů by dnešní společnost tvrdě odsoudila. Tehdy se však považovalo za samozřejmé. Otázkou zůstává, zda by současné dámy také více neocenily jasné odhalení partnerovy finanční situace místo tolik proklamovaných společných zájmů a koníčků.

První československý sňatkový zpravodaj. Zdroj: novinky.cz

Obě pohlaví měla odlišné preference, společný však byl zájem o majetek partnera

V průběhu času se seznamovací inzeráty staly běžnou součástí domácích tiskovin. Pánové hledali nejčastěji hodné a skromné dívky ve věku od 25 do 35 let, dámy zase zajištěné solidní pány ve věku od 35 do 45 let se zájmem o kulturu a rodinu. Zajímavostí je, že postupem času zřejmě v souvislosti s uvolňováním společenských konvencí počet inzerentek převýšil zájemce o seznámení silnějšího pohlaví. Především v období průmyslové revoluce v období od 18. do 19. století hledající muži velice často zveřejňovali v inzerátech nástin svého majetku a rozhodně se neupejpali vyžadovat od potenciální partnerky určité jmění, které by mohla přinést do budoucí rodinné firmy. Tento model přetrval prakticky v nezměněném stavu až do počátku první světové války. Svobodná vůle a vzájemná sympatie nehrála při uzavírání sňatku téměř žádnou roli, vše se točilo výhradně okolo peněz a majetku. Dokladem toho jsou i velice často realizované sňatky mezi bratranci a sestřenicemi, které jistě v historii svého rodu nalezne každý. A ani zdaleka se nemusí jednat o šlechtice.