Nejvhodnější věk na založení rodiny je opravdu čistě individuální

Pokud jste mezi 20 a 30 lety věku, nejspíš podobné otázky dostáváte od rodičů nebo starších kolegů v práci docela často. Argumenty jsou ale různé, možná jste prostě jen nenašli toho pravého nebo tu pravou. Žádná univerzální odpověď neexistuje. Až to přijde, tak to přijde – není důvod se do něčeho nutit, pomyslné lámání přes koleno pak přinese víc škody než užitku.

Vědci říkají, že ideální doba je krátce po třicítce

V období socialismu, za První republiky, ale i během vlády rakouského císaře. V českých zemích se běžně ženilo a vdávalo kolem dvacátých narozenin, průměrný věk dožití nebyl na dnešní úrovni a v životě se prostě muselo leccos stihnout – společnost také byla nastavená trochu jiným způsobem. Dnes už ale staré poučky a pravdy neplatí, nebo se jich mladí lidé alespoň vůbec nedrží. Věk otcovství a mateřství se oddaluje, životní úroveň ve větších městech jde nahoru a spoustu jejich obyvatel se rozhoduje, jestli vůbec nějaké děti chce. A když už, tak je rodičovství spíš otázkou třicátníků. 

Vědecké kapacity mají v tomto směru docela jasno, nejlepší věk pro roli maminky nebo tatínka je asi 34 roků. Samozřejmě, že plus mínus pár let, protože biologické hodiny zejména v případě něžného pohlaví mohou tikat trochu jinak a pánové mohou založit rodinu bez problémů i v padesáti. Snad i proto potkáváme na internetových seznamkách různorodou věkovou skladbu, někdo hledá jen flirt, jiný zase vážný partnerský vztah s úmysly založit zanedlouho vlastní rodinu. 

Mladí se nežení a nevdávají, rodinu oddalují na neurčito

Lékaři by řekli, že mít dítě v mladším věku s sebou nese méně rizik. Na druhou stranu, společnost udává jasné mantinely – studia, kariéra a pak děti. Stihnout tohle před třicítkou je vlastně až nemožné. A pak ještě cestovat a plnit si své sny, někdy je toho snad i trochu moc na jeden život. Co říkají statistiky? Jaké vlastně bývají typické děti starších rodičů?

• Dosáhnou ve škole větších úspěchů. Alespoň to tvrdí průměrná statistika ze SŠ a VŠ prostředí.

• Mohou být více rozmazlené. Starší žena se na potomka prostě více fixuje, bude starostlivější.

• Psychicky o něco vyrovnanější. Prostě a jednoduše proto, že mají o poznání vyzrálejší rodiče. 

Dnes se opravdu lámou rekordy, protože nejzazším věkem pro rodičovství není „krátce po čtyřicítce“, ale svět už spatřil i matku těsně před sedmdesátkou. Přesto však lékaři varují, protože právě čtyřicáté narozeniny jsou milníkem, kdy možnost problémů s těhotenstvím narůstá. Také platí, že oba partneři se minimálně mohou snažit o to déle, protože šance na početí je nižší. Kliniky, které se zaměřují na umělé oplodnění, mají podle českých zákonů zelenou do 48 let věku ženy a veřejné zdravotní pojištění naposledy uhradí náklady ženě, které ještě nebylo 39 roků. 

A kolik to vlastně všechno bude stát?

Nejen početí, ale i výchova – narození dítěte do rodiny pořádně nabourá rozpočet a je třeba, aby byli oba rodiče připraveni. Snížení příjmů je samozřejmě jasná věc, rodičovská dovolená neznamená právě vysokou apanáž a půjde maximálně o čtyřletý cyklus. Několik tisíc měsíčně zkrátka spolkne péče o dítě, takže splácení bytu na hypotéku bude velice těžké. A proti se může postavit i banka, protože ratolest ve vlastní péči, navíc v kojeneckém nebo batolecím věku, automaticky sníží bonitu klientů žádajících o úvěr na bydlení. 

Jak říkají ekonomové, dítě stojí skoro dva miliony – pokud započteme náklady na výchovu od narození až do vysokoškolských studií. Jste na tohle připraveni? Obětujete se pro rodinu? Bude to obrovská zodpovědnost – ale také radost, která se nedá ničím nahradit a nijak popsat slovy. Zkrátka, tohle se musí jednoduše zažít…