Zaměřeno na dlouhodobý vztah – jak si jej udržet i nadále?

Co se za pár generací tak změnilo a proč se k sobě nechováme tak, jako za starých časů, třeba i v restauracích nebo na pracovišti? Vztahy, kde nebyl nikdy žádný mrak, najdeme asi jen v knihovnách a dříve velmi populárních videopůjčovnách, což ale určitě neznamená, že bychom se měli přestat nějak snažit…

Lidé, co se dobře znají a tolerují si své nedostatky

Nikdo není dokonalý, jak praví starý slogan – ale někteří ho vůbec nereflektují a stále se pachtí za jakýmsi snovým ideálem. To je ale právě špatně, nejen pro ně, ale i jejich partnery, kteří nikdy nemohou splnit nároky, co směřují skoro až do nebe. Mnozí si ani neuvědomují, dokud nepřijde bouřlivá reakce, že se něco děje a že je vlastně všechno jen na vlásku.

Cílem k dlouhodobému partnerskému vztahu, co bude (relativně) spokojený, je celkem jasný. Kdo neumí dělat kompromisy a dohodnout se na prioritách, zřejmě nebude mít vůbec úspěch. Možná vztah půjde podle jeho představ, což je ale vždy jen dočasně – rozumějme – dokud se ten druhý prostě nevzbouří (a někdy to může být hodně tvrdá reakce, doslova jako když vybuchne sopka). Jednostranné ustupování nejde praktikovat donekonečna a nadto nemá ani nic společného s klasickým kompromisem, při kterém ustoupí jeden tam a druhý zase někde jinde. 

Bez důvěry se vztah rozhodně vystavět nedá…

Musíte si také věřit – a rozhodně to není jen omšelé klišé, které slyšíte ze všech stran od zkušených životních rádců. Nesledujte každý detail, neusvědčujte protějšek z malých nevinných lží, na což stejně většinou ani nemáte pádné důkazy. Bude lepší se nad drobnosti povznést a řešit jen to, co je opravdu důležité. Nakonec, chtěli byste, aby ve vás partner ztratil důvěru, jednoduše proto, že mu očividně moc nevěříte a neustále jej musíte sledovat a kontrolovat, jestli jsou jeho činy a slova v dokonalém souladu? Budování vztahu pak ještě pomůže pár dalších (zdánlivě drobných) věcí. Třeba stačí, abyste se k partnerovi chovali vlastně přesně tak, jak si představujete od něj. 

• Koníček, který je společný. A trávíte jím vlastně spoustu času, ale to vůbec nevadí! I kdyby to byly kuželky nebo geocaching, důležité je, že vás taková věc spojuje a opravdu hodně baví…

• Milý a příjemný přístup, ten se určitě nikdy neztratí. Pokud se překonáte například i v době, kdy partner zrovna neoplývá dobrou náladou, neexistuje nic, co by vás snad mohlo rozházet.

• Ohleduplnost. Ve vztazích by mělo jít o něco samozřejmého, přesto v 21. století není téhle věci nikdy dost – jako by se spíš s dalšími a dalšími roky vytrácela a pomalu mezi lidmi mizela. 

Co je ještě důležité? Jistě, usmiřování se, hlavně u mladších ročníků, děje hlavně v ložnici. Na začátku je navíc sex vždycky s určitým silným nábojem, který ale postupně mírně opadává. Oživit jiskru jistě pomůže i malý experiment nebo erotické hračky, nové polohy nebo cokoliv, co bude nové a neotřelé. V tomto směru je přeci nejhorší stereotyp…

Společná dovolená rovná se společné zážitky

Podívejte se někam do světa nebo alespoň projeďte pár českých luhů a hájů, samozřejmě ruku v ruce a ideálně na více než jeden den – delší výlety utužují kolektiv stejně tak, jako partnerské vztahy. Sblíží dva lidi, ale i skupiny přátel. Nebude to v žádném případě nuda, naopak, na cestách se možná i trochu lépe poznáte. Kromě jiného sem vyrazíte bez dětí, které svěříte babičce nebo zkrátka odpadne typická každodenní šeď.

A když už dovolená, tak pořádně zdokumentovaná – fotky a videa nesmí chybět, pochlubte se třeba na sociálních sítích. Pokud jste nezadaní, profilová fotka na seznamovacím portálu, kde se usmíváte na dovolené, přitáhne mnohem víc zájemců než klasicky unylý civilní snímek. V každém případě, budete mít hezké vzpomínky a možná vás to po určitém čase zase přiměje někam vyrazit. I cestování ve dvou je přece důležitým prvkem utužení vztahu, no ne?